( Čas poslední změny - neděle - 7. března 2021.)

Moje fotografie.

Václav Strach
*16. 1. 1956
Komenského 275
250 70 Odolena Voda
The Czech republic
http://poznamkyv.sweb.cz
e-mail:   vaclavstrach57@seznam.cz












Pár informací o mně.


Obsah

Součástky přijdou. Úvaha. Úspěch. Peníze. Březen - měsíc knihy. První.
Obrázky z Tábora :

První video je z březnové Odolena Vody. Délka 4 minuty. Druhé video je o zamrzlém Jezírku u nás v lese, délka 4 minuty.

Součástky přijdou.

(4. března 2021)

Odolena Voda.

        Tak a je to vyřízené. Zavolal jsem do té prodejny GM electonic a zeptal se proč mi ty součástky ještě nepřišly. A chyba byla samozřejmě na mé straně. Napsal jsem špatně adresu emailu při objednávání změny způsobu doručení. Tak to jsem teď vyřešil a zítra by tu ty součástky měly být. Tak se těším. Peníze na to nachystaný mám.
        Dnes je čtvrtek. Byl jsem v kostele na modlitbě breviáře. Potom jsme s otcem Kamilem řezali laťku na můj plakát. Takže jsem to mohl teď začít dodělávat. Laťku jsem opracoval a rám slepil. Do zítřka to uschne a ztvrdne. A zítra udělám zbytkem barvy první nátěr. No, druhý nátěr budu muset odložit na neděli. Kdy bych měl mít tu barvu od jednoho farníka tady na Vodolce.
Odolena Voda.         Venku dnes ráno byla zase mlha, ale teď už se rozpustila. Je však zataženo, sluníčko nesvítí. Ale snad se to ještě projasní. Zítra dojdu nakoupit další potraviny a na příští týden jsem si naplánoval koupit maso na hovězí guláš. K němu uvařím houskové knedlíky i špagety.
        Chtěl jsem jít už tenhle měsíc do divadel a kina Lucerna. Je jasné, že to nepůjde. A příští měsíc asi taky ne. Můj plán návštěv kultury tak dostává trhliny. Škoda. A asi nepůjde jet ani na ten výlet do Tábora. I když to se ještě uvidí. Ten mám v plánu koncem měsíce. To by už to mohlo jít. Nepůjdu ale ani do galérii. Chtěl jsem jít do galérii V. Špály, Nové síně a Hollar. I to musím odložit.
        Rám, který jsem dopoledne slepil, jsem teď natřel bílou barvou. Tu jsem tím vypotřeboval do dna. Plechovku můžu vyhodit. A už je to uděláno. Barva pomalu schne. Ještě na to nesmím šahat. Ušpinil jsem se.
        Dnes se zase podívám v televizi na večerníček. Taková krátká pohádka potěší a ničemu neškodí. Myslím, že se dětem ty nové večerníčky líbí. Škoda, že se nedá jít do kina. Už jsem tam dlouho nebyl stejně jako v divadle. Natočil jsem video z Odolené Vody. Bylo hezky, svítilo sluníčko. Tak to byly pěkné záběry. Trochu mne rušily letadla. Rádio hlásí, že se nemáme na nic těšit, ale spíš bude třeba ještě přitvrdit. To mám teda radost!
        Venku se zatáhlo a přiblížil se večer. Chystám si k večeři kynuté lívanečky, ale zadělal jsem to pozdě, ještě mi těsto nevykynulo. Tak jsem to dal na vařič zapnutý na jedničku, abych to trochu urychlil. Musím to hlídat.
        Život je fajn. Když je zle, tak jenom chvíli a pak je zase dobře. Pandemie přejde a bude zase dobře. Budou léky i vakcíny. Věřím tomu. Ale nebude to hned. Musíme být trpěliví.
Odolena Voda.         No, tak přesto, že mi těsto na ty kynuté lívanečky skoro vůbec nevykynulo, tak se povedly. Jsou dobré. A je jich celá hromada. Pár dní budu mít co jíst. Musím sis na ně koupit ale ještě jednu marmeládu, abych to nemusel jíst na sucho. Já to asi ještě dopíšu a dám na internet. Udělal jsem si dnes zálohy internetových souborů po opravě. Tak to mám v rychtyku.
        A to je vše. Hezký den všem.









Zpět.

Úvaha.

(5. – 6. března 2021)

Jičín.

         Je to zdánlivě jednoduchý literární žánr, ale když jsem se před třemi lety pokusil při maturitě z češtiny takovou úvahu napsat, tak jsem pohořel a musel jsem zkoušku opakovat. Takže už vím, že to napsat neumím. A takže se teď ani o to snažit nebudu. Napíšu něco jiného, a to vyprávění. O mém životě.
         Nedávno mi bylo 65 let. To už je slušný věk. V něm už také člověk dostává slevy v dopravě. Což je v mém případě dost výrazná úleva. Takže za ní dík. V pětašedesáti letech už by člověk měl mít rozum a nedělat tolik hloupostí jako dřív. Snad to bude platit i pro mě.
Jičín.          Já se musím podívat na maily, jestli už mi vezou ty součástky. Tak ještě nic nepřišlo. Budu čekat dál. Možná to ještě dnes nepřijde.
         Musím se pustit do vaření. A to bramborové kaše k jitrnici. Je odpoledne. Přišly mi ty součástky, tak jsem udělal už dva pokusy, ale chybí mi operační zesilovače. Budu si muset ještě něco objednat. Až budou peníze. Teď ne.
         Venku je docela hezky. Oblačno, ale už nesněží. Mezi mraky svítilo sluníčko. Půjdu ven. Pokusy mi zatím moc nefungují. Tak uvidíme, jak to bude dál. Ale aspoň je co dělat. No můj mail totiž zatím chodí jen samé zamítavé odpovědi na hledání práce. Ale snad až se to rozvolní budu moci něco najít v ostraze. Já si jdu dát kafíčko a ven na procházku.
         Tak dnes bohužel večerníček asi nebude. Je fotbal. Ale já jdu do kostela. Dnes jsem dokončil druhý plakát. Přilepil jsem ho na rám a upevnil na něj skobu pro zavěšení. A už mi tady pěkně visí. Výzdoba pokoje je kompletní. Zbývá ještě obrázek na chodbu. Až budou peníze tak ho objednám. To bude až budu vydělávat. Dřív ne.
         Mám radost, že ten druhý dnešní pokus po opravě malé chyby v zapojení přece jenom funguje dobře. Dnes už další pokusy dělat nebudu, až zítra budu pokračovat.
         Je tu sobota. Rozhodl jsem se, že si ten poslední pokus postavím čili dám do skříňky. Dnes si objednám u GM electronic potřebné díly a pár dalších součástek na pokusy. A zase si to nechám přivézt. Peníze ještě mám. A tohle by mělo být levnější.
Jičín.          Nějak moc utrácím. Ty součástky budou stát taky asi 850 Kč. To je dost. Ale teď jsem na tom přístroji opravil další chybu v zapojení a je s ním ještě větší sranda než dřív. Tak si myslím, že to za to stojí.
         Já jdu vařit gulášovou polévku z pytlíku a udělat si svačinu. Polévka se vaří, svačinu už jsem snědl. Byla dobrá. Udělal jsem si nový seznam součástek, které mi tu ještě chybějí. Ty objednám příště. Až budou další peníze a připravím si další pokusy.
         Tak, a to je už opravdu vše. Já to jdu napsat a dát na internet. Hezký den všem.







Zpět.

Úspěch.

(6. – 7. března 2021)

Strakonice.

        Mám radost, poté co jsem opravil tři chyby v zapojení toho tónového generátoru s jedním IO, mi to pěkně funguje. Takže si to tady teď pouštím stále dokola a je to legrace. Budu ho tedy stavět do krabičky a občas si ho pouštět. Bude to sice taky znamenat, že si musím koupit další součástky, ale to nevadí. Když na to budou peníze, tak to jde. A peníze snad budou. Měl bych najít nějakou práci v ostraze a začít zase trochu vydělávat. Něco se mi totiž rýsuje.
        Je nádherný den. Svítí sluníčko a mne tady na jižním okně ukazuje teploměr asi 30° C. To tam samozřejmě není, ale i tak je to fajn. Těším se na první letošní výlet. Pojedu do Tábora. Jakmile se to uvolní, se podívám, jak jedou vlaky a napíšu si spojení. Autobusy mám napsané. To je dobré.
Strakonice.         Součástky a díly, které jsem dnes objednal by měly podle mailu z GM electronic přijít až v pátek 12. března. Ale já si myslím, že to tady bude dříve. Tak ve středu. To budu zrovna v Praze na injekci. Uvidíme.
        Jsme šťastný. Mám radost ze života a když se to tak vezme kolem a kolem, co mi schází? No, o práci sice přijdu a budu si muset najít urychleně jinou. Ale to se snad už podaří. Peníze, zatím nějaké mám a snad to s nimi bude také dobré. Zdraví, to je nejdůležitější, je celkem dobré. Láska mne hřeje. A Bůh mne miluje. Výborně se o mě stará, nic nepostrádám. Proto jsem tak šťastný. A tak rád na světě. A že je teď zle. Ano, ale pořád je tu naděje, že zase bude dobře. Že si lidé s pomocí Boží s tou pandemii poradí. Něco už máme. Zkušenost. Víme, co dělat. A to není málo. A léky věřím brzo už také budou. Zatím očkování. Pomalu jich přibývá. Snad se to časem projeví na nižším počtu nakažených, nebo aspoň těžce nemocných. Musíme doufat.
        Dneska je venku opravdu krásně, i když louže jsou zamrzlé. To ten zbytek sněhu u Klubu ještě neroztaje. No, napadlo letos v únoru hodně sněhu. Vláha se bude teď na jaře hodit. Zemědělcům to na polích pěkně vzejde. Mohla by být letos dobrá úroda. To by bylo potřeba.
        Potřeboval bych zajet do Prahy a koupit tam jeden speciální konektor. Až bude otevřeno. A bude možné cestovat. Já si myslím, že to budou muset otevřít. Už je to všechno příliš dlouho zavřené a stejně to nepomáhá. Nákaza se šíří dál.
        Za chvíli půjdu do kostela na biblickou hodinu a potom na mši. Možná pak ještě stihnu večerníček. Nestihl jsem to. Škoda. Je tu ticho. Vypnul jsem rádio. Ale silně mi zní až píská v hlavě, je to dost nepříjemné. Možná to má na svědomí ten Valproat. Co ho teď nově beru. Předtím jsem to totiž neměl.
        Dívám se z okna ven. Naproti je pár stromů, pole a rodinné domky. Stromy jsou teď na začátku března ještě holé. Až v dubnu se to začne zelenat. A kvést. Jsou to totiž ovocné stromy.
Strakonice.         Prádlo mi uschlo, zítra ho vyžehlím. A poklidím. Přemýšlím, kdy asi budu mít nějakou novou práci. Potřeboval bych to už mít vyřešené. Abych nebyl dlouho bez peněz. Asi budu muset jet kvůli tomu do Prahy, zákazy, ne-zákazy.
        No, já půjdu do toho kostela. Ať nepřijdu pozdě. Už je pět hodin pryč a za deset minut do začíná.
        Takže to je vše. Hezký den všem.








Zpět.

Peníze.

(26. – 27. února 2021)

Písek.

        Zatím je to dobré. Přišly mi na účet nějaké peníze. Takže na jídlo a dopravu a domácnost teď peníze budou. A ještě něco ušetřím. V pondělí až se budu vracet z Brandýsa kam si jedu pro holter, tak se stavím na Úřadě práce a podám žádost o příspěvek na bydlení. Už mám totiž všechny doklady pohromadě. Ale ne po jednání tady s paní z Fokusu budu muset vyřídit jiné věci, takže to udělám až ve středu.
        Včera jsem si dočetl návod k tomu čítači. Ale měřit se s ním budu teprve učit. To není jen tak jednoduché. Ale zdá se mi, že je to dobrý přístroj. Potřebuji ho na další pokusy.
Písek.         Teď dělám oběd. Fazole, polévku dojím. K fazolím jsem si koupil dvě klobásy. Jednu si dám dnes a druhou v neděli.
        Udělal jsem včera a dnes další krabičku na fotografie. Ještě tu mám ale dost materiálu na další krabičky, tak v tom budu pokračovat.
        Tak jsem s paní z Fokusu hledal práci. Ale zatím je to všechno jenom rozjednané a bude třeba příští týden pokračovat a snad něco vyjde. Tak to by bylo. Teď si budu zase číst.
        Objednal jsem si součástky z GM electronic, abych mohl pokračovat v pokusech. Bohužel všechno neměli, musel jsem škrtat. Ale něco přece. Snad mi to na ty pokusy bude stačit.
        Teď půjdu na mši do kostela. Před tím si nachystám večeři. Budu mít jablkové knedlíky s tvarohem. Já jdu na to. Co mně ale mrzí, že zase neuvidím moc pěkný večerníček. Snad někdy jindy.
        Vyrobil jsem další krabičku, jak už jsem napsal a teď si připravuji materiál na třetí krabičku. Ještě ho tu mám dost.
        Příští týden celkem třikrát pojedu do Brandýsa pro holter a na vyšetření ECHO. Asi tam pak budu muset ještě zajet k paní doktorce pro vyhodnocení těchto vyšetření, takže tam pojedu čtyřikrát. Jenže já už sháním práci, a to mi situaci komplikuje. Něco se mi totiž příští týden rýsuje.
        Zítra bude úplněk, jak se tak teď dívám do kalendáře. A dnes se odpoledne zatáhlo těžkými černými mraky. Takže měsíček neuvidím.
Písek.         Jsem zvědavý, kdy budou k dispozici ty součástky. Mělo by to být příští týden. Budu se pak moci pustit hned do pokusů. Vždyť už jsem s elektronikou nepracoval déle jak 5 měsíců. Chybí mi to, A stejné je to se čtením, čekám na potvrzení té knihy z ČNK a zatím nic. Tak si jí budu muset asi objednat znova. Ještě ale počkám do středy, pak to když tak udělám. A teď si jdu ještě lehnout.
        Peru, je ráno, sobota. Venku se projasnilo, ale bylo trochu chladno. Pustil jsem si rádio. Abys tu nebylo takové ticho. Dnes mám uvařeno. K obědu budou knedlíky a k večeři jogurt s rohlíkem. Musím tu dnes vysát, udělal jsem tu trochu nepořádek, když jsem teď dělal třetí krabičku z papíru.
        Tak a co na závěr? Svítí sluníčko, je hezký den a my musíme všude nosit respirátory. Už nestačí jenom roušky. Je to čím dál tím přísnější a stejně to k ničemu nevede. Je zřejmé, že pandemie nás ještě hodně potrápí. Bude třebas postavit nějaké polní nemocnice a léčit lidi tam. Jenže kde vzít personál? Těžká situace. No, snad to jednoho dne skončí.
        A to je vše. Hezký den, navzdory pandemii, všem.






Zpět.

Březen – měsíc knihy.

(27. – 28. února 2021)

Odolena Voda.

        Jsem moc rád, že aspoň částečně se otevřely knihovny i když je možné, že se teď od pondělí zase zavřou. Uvidíme. Já ale také čekám na tu knížku z ČNK. Tam navíc musím vrátit vypůjčenou knížku. Tu jsem si půjčil loni v říjnu. Už je tedy načase jí vrátit.
        Je večer. Byl jsem v kostele. Na mši. Teď už je tma. Čekám na ten přenos z Národního divadla. Začne to ve dvacet hodin. Budu se chvíli dívat a pak se musím vykoupat. Dneska jsem si vypral prádlo a usušil ho. Zítra to vyžehlím.
Odolena Voda.         Je neděle odpoledne. Byl jsem ráno na mši. Potom jsem natáčel video v lese u jezírka. Viděl jsem tam pět kachen. To je docela dost. Asi tam mají dost potravy. Nebo je lidé krmí. Já jsem jim chtěl něco přinést, ale zapomněl jsem na to. Tak jsem si je aspoň natočil a nafotil.
        Teď už je odpoledne. Krásně tam svítí sluníčko. Byl jsem se tam projít, abych si toho předjarního počasí hezky užil. Opravdu to stojí za to.
        Udělal jsem si pár měření se svítivými diodami. Mám tu ale jenom červené a zelené diody. Chybí mi modré a žluté nebo spíš oranžové. Ty budu teď kupovat. Chci se podívat na vzpomínkový film s Milošem Kopeckým. Za chvíli ho budou vysílat v televizi. Já si jdu sednout do křesílka a přemýšlet. Je krásný odpoledne. Ticho, klid.
        Poslouchám CDéčko Lucie Bílé. Je to moc pěkná muzika. Rád bych si zase něco koupil. Ale otázka je, kdy to bude možné. Asi hned tak ne.
        Předal jsem otci Kamilovi rozměry té laťky i tu barvu co bych potřeboval a teď čekám co bude. Zatím se nic neděje. Tak uvidíme. Neděle je čas nicnedělání. Člověk nemá doma do čeho píchnout. S elektronikou zatím nemohu nic dělat, nemám součástky. Tak čekám až je budu mít. Možná to bude už příští týden. Uvidíme. Teď se zpřísnily podmínky pro obchody. Já nevím, zda i GM electronic to nemusel zavřít. Zítra se musím podívat na internet. Co tam bude.
        Ještě to chci dopsat a dát na internet. Teď jsem si pustil pro změnu skupinu Olympic, jejich nejlepší hity. Sluníčko pomalu zapadá. Den bude končit. Byla to pěkná neděle. Děti si tu hrály. A jak se, tak dívám, ještě hrají. Taky jsme měli u domu písek a hrály si na něm. To už je dávno. Pak nám posloužily prkna ze stavby. To bylo něco pro nás kluky. Stavěly jsme domeček.
Odolena Voda.         Vzpomínky na dětství jsou to nejkrásnější, co člověk má. Tedy aspoň většina lidí. Jsou však lidé, kteří moc rádi na své dětství nevzpomínají. No, bohužel i tak to někdy je. Já jsem měl štěstí. Moje dětství bylo úžasně krásné. A totéž přeji i dnešním dětem.
        A to je vše. Hezký den všem.








Zpět.

První.

(1. – 3. března 2021)

Praha.

        Dnes je první den prvního jarního měsíce. Snad to bude pěkný den. Plný sluníčka a tepla. Mohl by být. Včera totiž bylo krásně. Tak jsem zvědavý. Já dojdu ráno nakoupit potraviny a pak pojedu do Brandýsa. Pro ten holter. A jestli to stihnu, tak ještě zajdu v Praze na Úřad práce podat žádost o příspěvek na bydlení. Podívám se teď dna úřední hodiny.
        Byl jsem dopoledne v Brandýse a viděl kolem Prahy na silnicích policejní kontroly. Autobus ale nekontrolovali. Mám teď ten holter. A před chviličkou mi přišla SMS, že už mám tu objednávku součástek připravenou. Tak tam pro to pojedu. Jenom počkám na paní z Fokusu a omluvím se jí a pojedu. Úřad práce vyřídím ve středu odpoledne.
Praha.         Všechno je jinak. Na úřad práce pojedu až po 21 březnu Teď to nejde. A pro součástky jsem si taky dojet nemohl. Tak jsem si je nechal přivést. Kdy to tady bude nevím, ale objednávka byla připravena už odpoledne k vyzvednutí. Co se dá dělat? Hned potom se pustím do pokusů. Už se nemohu dočkat. Teď už bude ráno. Ale já si jdu ještě lehnout.
        Byl jsem dnes podruhé v Brandýse. Všiml jsem si, že na autobusovém nádraží Černý Most nejezdí žádný autobus mimo okres Praha východ. Tyhle spoje jsou zatím zrušeny. Musím teď napsat dopis Jaroušovi. Já jdu na to.
        Je středa. Byl jsem potřetí v Brandýse a vše vyřídil. Takže tam pojedu zase až za půl roku. Vyšetření dopadla dobře. Což mne těší. Stále ale čekám na ty součástky a nic. Tak nevím, co s tím je. Jestli tam nemám zavolat či co. Ale snad to ještě přivezou. Chci už něco dělat s elektronikou. A nic nejde.
        Večer půjdu na mši. Ty nám snad nezakážou. Uvidíme. Dnes má svátek Kamil, ale otec už jednou říkal, že to slaví jindy. Tak se ho na to jenom zeptám. Přišlo mi Amatérské rádio. Tak se dovnitř podívám. Jinak čtiva mám dost. Tak je to dobrý.
        Já to zkusím dopsat a dát ještě dnes na internet. Takže co bude? Zatím se nedá nic dělat než čekat. Hledání práce jsem musel odložit. Nemohu teď kvůli práci nikam jet. To prostě nejde.
        Pojďme dál. Koupil jsem si v Brandýse dvě jitrnice. Budu je mít ve čtvrtek a v pátek k obědu. Těším se na to. Teď si půjdu udělat slaný tvaroh na chleba k večeři. To je taky ňamka! Udělal jsem ten tvaroh trochu moc řídký, ale on se sní i tak.
        Venku je už kolikátý den zase mlha. Sluníčko nevidět. Škoda, je to takové smutné zimní počasí. A já už bych chtěl, aby bylo jaro, sluníčko a teplo. ¨Však se dočkáme.
Praha.         Jakmile bude možné zase jezdit, tak si objednám u BENu BNC konektory, abych si mohl vyrobit přípojové kabely jak k čítači, tak k osciloskopu. Pro měření v nf. technice. Tam by se mi hodilo víc něco jiného, než co mi výrobci dodali. Dráty tady na to mám. Jenom banánky bych si musel ještě koupit.
        No, a to je vše. Hezký den všem.







Zpět.

Váš
Václav Jan Strach.